O streetdance

Street Dance, neboli také pouliční tanec je pojem, který se používá pro popis tanečních stylů, které se vyvinuly mimo taneční studia, přímo v ulicích, školních dvorech a tanečních klubech. Začal se objevovat ve Spojených státech po roce 1970.

POPPIN

Popping je jedním z funk stylů, který se poprvé začal rozvíjet v průběhu 70. let. Za tvůrce tohoto stylu je považován Sam Solomon, pro tanečníky více známý jako Boogaloo Sam, který také ještě před stylem popping vytvořil styl s názvem boogaloo či boog style. Popping je postavený na kontrolovaných trhavých, škubavých pohybech svalů v rytmu hudby. Využívá střídání uvolnění a prudkého stažení konkrétního svalu nebo svalové skupiny. Při každém takovém škubnutí při tanci Sam údajně vydechl „pop“ a odtud právě vznikl název popping. Prý se v tomto případě také inspiroval v kostele – pozorováním lidí, do kterých tzv. vstoupil Duch Svatý. Hází sebou a škubou, jakoby dostali nějaký záchvat.

Pokud hovoříme o funk stylech, v našem případě konkrétně o stylu popping, musí být zmíněni The Electric Boogaloos, kteří se věnovali stylu electric boogaloo (kombinace stylů popping a boogaloo). Boogaloo Sam nejprve v rodném městě, které nese název Fresno, založil The Electronic Boogaloo Lockers. Spolu s ním skupinu tvořili Robot Joe, Toyman Skeet, Slide (Nate Johnson), Tick`n Will Green a Twist-O-Flex (Darnell McDowel). Po přestěhování do Long Beach vznikla roku 1978 skupina The Electric Boogaloos. Původní sestavu tvořili Boogaloo Sam, Poppin Pete (Timothy Solomon, Samův mladší bratr), Robot Dane, Tickin Deck (další Samův bratr), Darryl (King Cobra), Puppet Boozer, George (King Python), Creepin Sid a Scarecrow Skulley. Uběhlo téměř třicet let a skupina stále existuje. Jen složení je poněkud odlišné – vedle Sama a Petea skupinu reprezentují Suga Pop (Steven Daniells-Silva), Skeeter Rabbit (Stephen Nicholas – v roce 2006 bohužel zemřel a do své smrti se výrazným způsobem podílel na šíření funk stylů po celém světě), Mr. Wiggles (Stephan Clemente) a Poppin Taco (Bruno Falkon, jeden z mála tanečníků hispánského původu, který se v tomto stylu skutečně proslavil). Poppin Pete, Suga pop, Mr. Wiggles a Poppin Taco nadále velmi aktivně vyučují a vystupují po celém světě.

Co se týče termínu funk styly, zavedli jej přímo členové Electric Boogaloos zřejmě ve snaze odlišit svoje umění poppingu a boogaloo touto svojí „registrovanou značkou“. Termín funk styly se ujal někdy kolem nového tisíciletí, předtím se toto označení údajně mezi pouličními tanečníky neužívalo. Je třeba jej chápat jako zastřešující označení pro více tanečních technik, které spojuje fakt, že se objevily a rozvíjely v období velkého rozmachu funku (tedy zejména v průběhu sedmdesátých let), na který se také obvykle tančí. Zřejmě nejznámější jsou locking a popping, ale celkové množství tanečních technik, které pod funk styly spadají, napovídá, že nemohou pocházet od jediného člověka nebo jediné taneční skupiny. Naopak, vyvíjely se na různých místech a zásluhu na jejich vzniku a rozpracování má více lidí. Přesto existují tanečníci a lidé kolem nich, na které se dosud pohlíží s velkým respektem a jsou považováni za prvotní hýbatele. Jsou to Don Campbel a jeho The Lockers a Sam Solomon a jeho The Electric Boogaloos.

LOCKIN

Sloužil hlavně k pobavení přihlížejícího publika. Tento styl se dá nejlépe popsat jako hravý tanec s přehnanými gesty a zřetelnými nevšedními rychlými pohyby, prokládanými krátkými pauzami, které jsou pro tento styl charakteristické. Locking je (vedle pouličních verzí stepu a jazz dance) považován za první skutečný street dance. Jeho zakladatelem je Don Campbell.

Ten na přelomu šedesátých a sedmdesátých let navštěvoval se svými přáteli tehdejší losangelské kluby jako třeba Maverick`s Flat. Zde často předváděl přátelům a divákům své taneční kreace a tím pomalu začal utvářet styl, který byl později nazván locking. Během utváření svého tanečního stylu se nechal inspirovat jinými druhy tance a je třeba si uvědomit, že podobně tomu bylo i u dalších, postupně se přidávajících lockingových prvků. Zřejmě většina z nich nebyla vytvořena, ale odněkud přejata a upravena. Významnou inspirací pro Dona Campbella byli Harold a Fayard Nicholasovi, legendární představitelé stepu a James Brown, zpěvák a vynikající showman, kterého není třeba představovat. Ve výsledku Campbell všechno promíchal a jak už se začátečníkům často stává, čas od času se zasekl v půlce kroku a váhal, jak dál. Jeho přátelům a přihlížejícím divákům se to však líbilo a žádali o přídavky. Campbellův taneční projev působil velmi zábavně a podle oněch zaváhaní, náhlých zaseknutí byl pojmenován campbellocking (lock = zámek, zamknout). O něco později, s rostoucí oblibou, byl jeho styl přejmenován právě na locking.

Locking je charakteristický střídáním rychlých a uvolněných pohybů s ostrými zastavení pohybu v různých pózách a svým zábavným (až divadelním) projevem. Co se týče lockingových prvků, tak ty vychází z bezprostředního života afroamerické komunity. K lockingu patří šílené přeskoky, lety vzduchem, pády, skluzy. Jeho žertovný charakter podtrhují kostýmy, v jakých první lockeři tančili. Pruhovaná trika a podkolenky, kalhoty se šlemi, bláznivé čepice a klobouky (barety, buřinky a další), obrovské motýlky a pestré kravaty u krku. Vše v nejrůznějších barevných kombinacích.

Protože zdaleka ne vše, co dnes bereme jako ty nejzákladnější prvky tohoto tanečního stylu, vymyslel Don Campbell, vyjmenujeme si také skupiny a tanečníky, kteří locking významně obohatili o vlastní kroky a gesta. Asi nejznámější skupinou, kterou vytvořil Don Campbell, byla The Campbellock Dancers. Tvořili ji Don Campbell, Fred Berry (Mr. Penguin), Charles Washington (Robot), Johnie McLoud (Sambo Lock) a Bill Williams (Slim Robot). Campbell později obsazení své skupiny obměnil a tak vznikli The Lockers. Skupinu společně s ním tvořili FlukyLuke (Leo Williamson), Penguin/Rerun (Fred Berry), Campbellock Jr. (Greg Pope), Toni Basil (Antonia Christina Basilotta), Slim The Robot (Bill Washington) a Shabba Doo (Adolfo Quinones). Další významnou skupinou byli například Go-Go Brothers. Tvořili ji Kevin Lombard (Yo-Yo), Edwin Lombard (Buddy), Tony Lewis (Go-Go) a James Higgins (Original Skeeter Rabbit, od něhož v době, kdy už bylo jméno dobře zavedeno, přejal přezdívku Stephan Nichols neboli Skeeter Rabbit z Electric Boogaloos). Další skupinou byla Creative Generation jejíž součástí byli Tony Lewis, Edwin Lombard, James Higgins, Greg Pope (Campbellock Jr.), Jimmy Foster (Scooby Doo), a ženy Fredy Maxie, Arnetta Johnson, Lorna Dune a Shelly Cepeda (známé také jako Toota Woota Sisters). Ještě bychom měli zmínit Group 33 RPM, kterou tvořili James Higgins, Tony Lewis, Lionel Douglas (Big D), John Wilson (Okie Doke), Micheal Frenke (Peek-A-Boo) a Haywood Collins (Tito). Co se týče současné špičky, tu tvoří například synové Tonyho Lewise Rei a Yu, kteří se také nazývají GoGo Brothers a v současnosti (společně s Hilty a Boschem) představují absolutní lockerskou špičku nejen v Japonsku, ale na celém světě vůbec.

HIP HOP DANCE

Hip Hop dance se vyznačuje zejména svojí originalitou. Neexistují zde žádné předepsané prvky nebo vazby, zkrátka každý může tančit Hip Hop tak, jak ho cítí.

Hip hop dance by se dal popsat jako komplex různých tanečních stylů, které se vyvinuly v rámci hiphopové kultury a tančí se na hiphopovou hudbu. Kořeny nalezneme v éře prvotních komerčních úspěchů hiphopové hudby a to v osmdesátých letech minulého století. Hip hop dance je především vnějším odrazem černé duše a proto prakticky věrně kopíruje vývoj všech předchozích forem černošských tanců. Čerpá z afro dance, stepu, lindy hopu (tanec, založený na charlestonu), rockingu (houpavý tanec) a dalších. Také vlivu jeho nejbližších předchůdců – funkových stylů a b-boyingu (break dance) – si nelze nevšimnout. Vše je jen zabaleno v modernějším, odlišnému prostředí a hudebnímu stylu přizpůsobeném podání.

I když nemůžeme říci, že hip hop dance založil ten a ten, má i on samozřejmě své průkopníky a legendy. Jsou to především Buddha Stretch a jej obklopující taneční uskupení Mop Top a později Elite Force. Velice zajímavý dokument Street Styles ke shlédnutí zde. Buddha je považován za vůbec prvního hiphopového choreografa. Sám však zdůrazňuje, že to ani náhodou neznamená, že by jím předváděné taneční kroky a styly vymyslel. Buddha byl ve správný čas na správném místě a dostal se k tomu, aby dělal taneční doprovod pro (dnes) legendární hiphopové umělce a uskupení jako Boogie Down Production, Whodini, Heavy D nebo Fresh Prince a Jazzy Jeff během jejich klubových vystoupení. Prostřednictvím svých choreografií zpopularizoval tehdy oblíbené kroky a společně s dalšími tanečníky ze svého nejbližšího okolí (Henry Link, Loose Joint, Ejoe Wilson, Caleaf Sellers nebo Marquest) tímto položil základy tzv. freestyle dance nebo freestyle hip hop (improvizované tančení Hip Hop dance).

HOUSE DANCE

Taneční styl, který se tančí na houseovou muziku a je odrazem naprosté uvolněnosti zejména horní poloviny těla, kdy tanečník vlastně „proplouvá melodií“.
House dance představuje komplex vícero (klubových) tanečních stylů a technik, které se vyvinuly a tančí především v souvislosti s hudebním žánrem house. Tato hudba má své kořeny v americkém Chicagu, konkrétně v klubu zvaném Warehouse. V letech 1977 až 1983 zde, pro převážně homosexuální černé a latinské návštěvníky, hrával deejay Frankie Knuckles. Jeho mix disca, funku, soulu a elektronické hudby dal základ novému hudebnímu stylu, pro nějž se díky názvu klubu postupně ujalo označení house music. Ta se během krátké doby stala novým hudebním fenoménem, který se rychle rozšířil i do Evropy. Faktem ale zůstává, že k jejímu zásadnímu rozvoji došlo v hudebních klubech New Yorku a totéž platí i pro tanec.

Je to sice velké zjednodušení, ale můžeme říci, že obecnými charakteristickými rysy house dance jsou svižné a pestré kombinace pohybů nohou, propojené s ladnými a plynulými pohyby trupu. Podobně jako hip hop dance, využívá a svojí cestou rozpracovává prvky (předchozích) tanečních stylů afrických a latinských američanů jako jsou step, lindy hop (tanec, založený na charlestonu), hustle (všehochuť několika disco tanců, které byly extrémně populární v roce 1970) nebo salsy. Díky tomu, že se house zprvu velmi často hrával v klubech a na místech s výraznou homosexuální orientací, zanechali svoji stopu i wacking a voguing. S disco a house hudbou byl spjat i ve své době velmi populární tanec na kolečkových bruslích. I on měl vliv na vývoj tohoto tanečního stylu, stejně jako afro dance, b-boying (break dance) a další.

Mezi průkopníky house dance patří Shannon „Which Way Sha“ Mambra, Tone McGregor, Brian „Footwork“ Green, Caleaf „Big Leaf“ Sellers, Tony Sekou, Shan S, Brooklyn Terry, Ejoe Wilson nebo Marjory Smarth. Všechno jsou to dnes již legendární představitelé undergroundové newyorkské taneční scény, kteří svým přispěním utvářeli „pohybový slovník“ house dance tak, jak jej známe dnes.

Zdroj:

LayDee, Alyaschca crew Olomouc (alyaschcacrew.com)
T-bass, taneční skupina z Hradce Králové (t-bass.cz)
A-styl, taneční skupina z Liberce (astyl.cz)